V tomto roce se tohoto pobytu účastnili dva canisterapeutické týmy ze sdružení Podané ruce . Zde přinášíme jejich pohled na celou akci:

------------------------------------------------------------------------------------------

Ve dnech 10.8 - 14.8.2011 v Soběšicích na Šumavě pořádalo občanské sdružení

RETT – COMMUNITY ČR, občanské sdružení rodičů a přátel dívek postižených RETTovým syndromem, člen Evropské asociace Rett Syndrome Europe, psychorehabilitační pobyt pro členy sdružení, rodiny děvčat s Rettovým syndromem.

 Podané ruce, o.s. bylo vyzváno k aktivní účasti na této podpůrné akci a to s aktivitou canisterapie.

 Prostřednictvím Mgr. Mikoláše, člena Podaných rukou, který s Rett – Community úzce spolupracuje, jsme byli požádáni o vyslání dvou canisterapeutických týmů a zajištění canisterapie v průběhu psychorehabilitačního pobytu pro osm dívek.

 Také jsme byli požádáni vedením pořádající organizace o odborné semináře na téma zooterapií a hlavně canisterapie pro rodinné příslušníky klientek.

 Byla to velká výzva a ani vzdálenost 450 km do místa konání nám nevzala chuť prezentovat Podané ruce, o.s. i Projekt osobní asistence.

 Canisterapeutické týmy paní Bc. Irina Tkačová a Anetka a Bc. Helena Fejkusová a mladý adept canisterapie Waldemar se tedy rozjeli do Soběšic u Sušice na jihu Čech.

 Cestu zvládli naši psi v pohodě, až jsme obdivovaly jejich klid a bezproblémové chování, byť nám to autem trvalo více než pět hodin. Odměnou bylo krásné prostředí Soběšic a výborně vybavené bezbariérové rekreační středisko.

 Anetka i Walda hned otestovali louku za střediskem a seznámili se se stádem hovězího dobytka v těsné blízkosti našeho přechodného pobytu.

 V průběhu ubytovávání jsme se seznamovaly s účastníky pobytu, pejsci se začali bezproblémově zařazovat mezi všudypřítomné děti. Ledy byly prolomeny, úsměv a pozitivní nálada byla přímo nakažlivá. Najednou jsme měly plno milých lidí kolem sebe a obavy z přijetí se rozplynuly.

 Následovalo oficiální se představování, my s Iri jsme prezentovaly organizaci Podané ruce, o.s. a své psí parťáky.

 Večerní program byl již bez dětí a na něm si rodiče dětí i vedení Rett - Comunity, o.s. ujasnili své požadavky na nás.

 Byly jsme zakomponovány do programu, a to v celkem ve třech canisterapeutických dvouhodinovkách každý den. Mimo to jsme rodičům na páteční přednášce o canisterapii a edukaci předávaly zkušenosti z canisterapeutických aktivit včetně fotodokumentace.

 Pro děti zúčastněných rodin jsme připravily malé sportovní klání, a to po indiánském hledání pokladu v sobotu večer. Děti spolu s našimi psy absolvovaly prolézání tunelem. Walda měl s sebou malý tunel, původně tunel pro kočky, tam se děti opravdu nedostaly. Ale viděly, že i malý pejsek se může vycvičit a dokonce musí zvládnout základní povely a probíhání tunelem je pro něj odměnou.

 Za účast na veselých hrátkách s pejsky byly děti odměněny diplomy, které pohotově připravila Irina. Nejdůležitější naší činností byla canisterapie, vždyť proto jsme tam jely.

 Probíhala v dopoledních hodinách, kdy byla děvčata odpočata. Nejdříve jsme s jednotlivými účastnicemi seznámily psy a to formou hry, hlazení, povídání o pejscích a sledovali jsme spolu s rodiči dívek a jejich osobními asistentkami reakce na psy a chování při kontaktu.

 Doporučily jsme rodičům děvčat individuální canisterapii a to cca 15minutovou, vždy podle toho, jak se dívky budou cítit, jak budou terapii prožívat. Také bylo důležité vidět psy v akci, protože nikdo z nás včetně zvířat dosud s takovou cílovou skupinou nepracoval.

 Klientky i jejich doprovody byly skvělé, a to některé z nich se dosud tak intenzivně nebo vůbec do kontaktu se psy nedostaly.

 Emočně to bylo velmi silné. Na tvářích dívek jsme v mnoha případech viděli úsměv, údiv, bylo vidět i určitý respekt, to když některý z pejsků děvče olízl.

 Nastávalo uvolnění rukou, dívky s Rett syndromem je mívají převážně spojeny, prsty jsou propleteny a ruce lidé s tímto problémem velmi málo nebo vůbec nepoužívají.

 Při polohování, které mohla realizovat jen Anetka a Walda byl „pouze“ přikládán, bylo na klientkách vidět, jak jim těsný kontakt se psy dělá dobře. Jak jsou uvolněné a užívají si to.

 Určitě si užívaly i jejich doprovody. Nové možnosti terapií, které jsme se jim s Iri a pejsany snažili přiblížit, ukázaly, že je možné dosáhnout duševní a tělesné pohody i pomocí vhodných psích kamarádů.

 Anetka, Walda, Iri, Helena udělali vše pro dobro věci. Canisterapie byla realizována, teoretické informace podány, Podané ruce, o.s. i propagace osobní asistence byla zajištěna po celý průběh pobytu.

 Pejsci dělali canisterapii nejen v předem stanovené hodiny, ale vlastně stále. Děti si je hladily a házely jim aporty na chodbách, v jídelně i ve venkovních prostorách.

 V rekreačním středisku bylo ale i mnoho jiných hostů a také oni se se psy neustále kontaktovali, a pejsani drželi a drželi. Škoda, že tam nebyla zkušební komise Podaných rukou, Walda by měl certifikát v kapse a Anetka by ho dostala určitě doživotně.

 Milí přátelé z Rett – Community, o.s., milá děvčátka a přátelé rettových aktivit. Díky, díky, že jste nám umožnili Vás poznat, že jste nám umožnili nahlédnout do světa Vašich děvčat. Díky, že jsme mohli ukázat, co dovedeme.

 Irina, Anetka, Walda a Helena      

 Pro děti zúčastněných rodin jsme připravily malé sportovní klání, a to po indiánském hledání pokladu v sobotu večer. Děti spolu s našimi psy absolvovaly prolézání tunelem. Walda měl s sebou malý tunel, původně tunel pro kočky, tam se děti opravdu nedostaly. Ale viděly, že i malý pejsek se může vycvičit a dokonce musí zvládnout základní povely a probíhání tunelem je pro něj odměnou.