Učím přípravný stupeň, kde mám šest dětí, z toho dvě dívky s Rettem. Ve třídě jsem já a dvě asistentky pedagoga. Obě dívky chodí do školy denně na 4 - 5 hodin (4 vyučovací hodiny + oběd + půlhodinová relaxace po obědě).

Třída bohužel příliš klidná není, proto se snažím, pokud to jen trošku jde, věnovat se jim alespoň dvakrát týdně individuálně ve zvláštní místnosti (snoezelen), kde je klid.

Obě dívky chodí se školou na plavání, jednou týdně na dvě hodiny, což mohu vřele doporučit. Vodu mají rády a s pomůckami se obě udrží zcela samostatně a bez problémů nad hladinou a samy plavou. Jednou do měsíce jezdíme na hippoterapii a do školy dochází pejsek na canisterapii. Ve snoezelenu je velmi oblíbený kuličkový bazének.

Co se týče fyzioterapie, postupuji spíše dle rad a pokynů maminek. Děvčata doma cvičí dle Vojty a ve škole trénujeme jednoduché cviky na gymnastickém míči. Vleže ručkování před míčem, ve stoje udržení stability a pokrčování nohou v kolenou, v sedě posilování zádových svalů a udržení stability... Jedna z dívek má potíže ohýbat nohy v kolenou při chůzi, do schodů a ze schodů ji musíme nosit, s druhou dívkou chůzi do schodů a ze schodů naopak trénujeme a procvičujeme. Snažíme se častěji chodit na procházky, chůze venku obě děvčata baví a kratší trasy zvládají obě dvě. Většinou si však pro jistotu bereme s sebou kočár pro případ únavy.

Nově mám ve třídě i-Pad, se kterým se zatím seznamujeme a prozkoumáváme jeho možnosti. Pokud byste měla typ na vhodný program či nějakou aktivitu s ním, budu velmi ráda. Zatím mám pouze rybičky a pár programů se "světelnými efekty". Jedna z dívek ho má i doma, ale příliš na něj nereaguje, druhá ho poprvé viděla u nás ve třídě a zatím to vypadá, že minimálně rybičky ji zaujaly :-).

Trénujeme sebeobsluhu. Jedné z dívek se velmi často podaří dát najevo svou potřebu hlasitým "e", což je zásluha zejména maminky a považuji to za něco naprosto úžasného. Ve třídě mám na velké fotce jejich záchod (z domova) a učíme se chodit na toaletu "přes" tuto fotku. Zatím se nám to povedlo pouze párkrát (že si sama došla k fotce) a pevně věřím, že to není náhoda :-). Na fotkách máme ve třídě i rodiče a sourozence a snažíme se na těchto fotkách trénovat výběr a komunikaci - kde je maminka, tatínek, sourozenci...

Jsem velmi ráda za každou radu a typ, který získám. Obě děvčata mě natolik okouzlila (ale to vy asi znáte), že momentálně pracuji i na diplomové práci Vzdělávání dívek se Rettovým syndromem. Proto, i z tohoto méně důležitého důvodu, přivítám každý nový poznatek.

Zdena Vácová
učitelka Julie a Sáry
SPC Strakonice
leden 2014

Září 2015 - přikládáme odkaz na diplomovou práci p. uč. Vácové  Vzdělávání dívek s Rettovým syndromem DP